Při hloubení šachty v roce 1991 v Pivovarské zahradě byl proveden záchranný výzkum vedený archeologem PhDr. Pavlem Břicháčkem, který odhalil patrně nejstarší osídlení krumlovského meandru - závěr starší doby kamenné a následně první zemědělci v mladší době kamenné. V 8. století n. l. zde našli svůj domov i Slované. Na základě dokumentace archeologického výzkumu měla být tato slovanská osada vymodelována spolu s věrnou podobou krajiny.
Zadavatel: Regionální muzeum v Českém Krumlově, Řešitel projektu: VirtualHistory, s.r.o., odborný poradce - archeolog: Mgr. Jiří Unger, grafik: Mgr. Petr Vavrečka.
Výstupy 3D rekonstrukce jsou prezentovány v nově zrekonstruované archeologické expozici muzea v Českém Krumlově (2015). Kromě klasických exponátů ve vitrínách využívá dotykovou obrazovku a možnosti tzv. augmented reallity prostřednictvím tabletu.
Zpracovaný projekt obsahuje:
3D model části krajiny: Model zpracován na podkladě 4 mapových listů ZM10 z ČUZK oblasti Českého Krumlova. Obsahuje menadr řeky, skály, lesy, pole, louky, ohrady, dvě vesnice, pohřebiště a posvátný háj.
3D model vesnice: Osídlení o rozsahu cca 10 zemnic, dvou sloupových domů, několika drobných konstrukcí, zásobních jam, oborohů, přístavu a ohrad.
3D model interiéru zemnice: Na podkladě zachyceného půdorysu. Nadzemní část a vnitřní vybavení jsou vytvořeny z fotodokumentace z evropských archeoparků, a také dosavadních archeologických poznatků.
Výstupy jsou ve formě kvalitních statických vizualizací, 360° sférických/panoramatických vizualizací a animace průletu nad vesnicí.
Firma Virtual History, s.r.o. (řešitel projektu), pro kterou jsem veškeré jednotlivé výstupy vytvořil, následně data spolu s doprovodnými informacemi uspořádala a přetransformovala do uživatelsky přívětivé aplikace spustitelné na tzv. smartphonech, tabletech a PC. Takto byly výstupy obohaceny o tzv. augmented reality – rozšířenou realitu, pomocí které je tak možné si v muzeu prohlédnout např. i 3D model depotu bronzových hřiven.
Augmented reality - přístup na technologické bázi rozšířené reality. Aplikace využívá systém tv. Markeru, specifického symbolu (obrázku), na který je aplikace naprogramována a ve scéně zobrazované přes kameru se snaží tento marker vyhledat, rozpoznat a určit jeho orientaci a polohu v rámci snímané scény. Na tomto základě pak dokáže na displeji zařízení doplnit požadovaný 3D model. Další z možností je prohlížení 3D modelu krajiny a osady z pohledu ptačí perspektivy, kterým lze otáčet a přibližovat do detailů. Návštěvník může lépe prožít a pochopit rekonstrukci díky funkci gyroskop módu. Na předem daném místě tak lze po spuštění této části aplikace „vkročit“ přímo do středu neolitické vesnice a pohybem do stran se po ní rozhlédnout. To umožňují výstupy tzv. 360° sférické vizualizace. (Květina, Unger, Vavrečka 21-22, 2014)
Literatura
KVĚTINA, P., UNGER, J., VAVREČKA, P. 2015: Presenting the invisible and unfathomable: Virtual museum and augmented reality of the Neolithic site in Bylany, Czech Republic. Archeologické rozhledy 67, 3–22.